Deníček 2010

 

 

 

 

 

 

19.12.2010 (neděle) 

Že si šarpíci dokáží zimu pěkně užít, o tom už bylo mnohé řečeno. My se jen přidáváme. Stopy zvířat jsou na sněhu ještě více zřetelné a tak si ten labužnický čumáček při jejich četbě vždy přijde na své. V týdnu jsme při ranním venčení byli překvapeni krásným srncem, který si na snídani vyrazil do zahrad blízkých domků. Cedrýsek za srnečkem vyrazil se vší vášní co jen v něm jen. Bohužel, srncovi dopřály jeho dlouhé štíhlé nohy v poli plném závějí značný náskok a tak se dal Céďa po asi 250 metrech sprintu odvolat. Mocně jsem pochválila za tu snahu a za poslušnost a on se pýchou dmul po celou cestu domů :-). Včera na procházce lesem se opět nemohl těch všech vůní nabažit a taky se nám, miláček, na chviličku ztratil! Ale opět se vrátil s tím svým vítězným výrazem, že jsme se na něj ani nemohli zlobit.

 

14.11.2010 (neděle)

Už dlouho jsme se nepochlapili s žádnými zážitky. V poslední době měli Janí i Dalí celkem spěchy. Také veškeré naše delší procházky probíhají za tmy a tak jsme s paničkou šťastní, že se jeden druhému neztratíme a šťastně dorazíme domů :-).

Ve středu mi páníci odjeli na dalekou cestu a tak jsem šel do služby k babičce a dědovi. Tam já chodívám moc rád! Jsou na mě moc hodní, všechno mi dovolí a dobrůtkama nešetří. Přesto jsem byl moc rád, když mě večer přivedli domů a Janí i Dáda už tam také byli. Všichni byli moc šťastní a Janí mi povídala, že si jela do Brna pro nějaký papír,na který prý dřela 4 roky. Moc jsem tomu nerozuměl, ale je pravda, že už se nám po bytě neválí žádné učebnice. Tak to bude asi ono.

Ve čtvrtek večer začala panička připravovat nějaké dobroty, načihoval jsem do misek a vrčel na mixér, ale bylo mi to prd platný, nic jsem nevyžebral. V pátek to bylo ještě horší, to se dobroty chystaly už od rána do večera a já jsem se mohl všemi těmi vůněmi uslintat. No, zase mě ošidili, dostal jsem jen granule! Byl jsem z toho zmatený, takových dobrot Janí udělala a zase je pečlivě zabalila a strčila do ledničky nebo do přepravky. No a v sobotu, to už jsem si pacičkou klepal na čelo - jak mravenečci s Dádou běhali z bytu k dodávce a zase zpět a všechny ty připravené dobroty nakládali a považte, odvezli pryč a mě doma nechali :-(!!! To už jsem nebyl nešťastný, ale pořádně naštvaný! Ještě dopoledne se ale vrátili, Janí mi sbalila batůžek a co prý by to bylo za oslavu, kdyby tam chyběl její klouček! Hurááá oslava! Tak proto takové přípravy?! A už jsme jeli na místo, kde oslava začínala. Poctivě jsem vítal všechny příchozí hosty a z počátku jsem se snažil pořádt běhat za paničkou, ta ale soutěžila s průvanem, kdo bude rychlejší, lítala jak šůs sem a tam a se všema si povídala a snášela jim ty připravené dobroty .... Tak jsem to vzdal. Přece si kvůli ní neuchodím pacičky. Usadil jsem se u dědy a bábí a škemral piškůtky. Pak už mě ta lidská zábava vůbec nebavila a tak mě odvezli domů do pelíšku. 

Dnes jsme jeli uklidit ten nepořádek, co po těch veselých lidech zbyl. Tak jsem přeci jen něco vyškemral. Za to jsem pomohl páníkům vynosit věci zase zpět z dodávky domů. No co Vám budu povídat, kdyby mě neměli, tak jsou dočista ztracený :-))

A tady pár mých foteček z akce:

 

 

3.10.2010 (neděle)

Včerejší výprava do lesa se vydařila - rostou :-)!

 

26.9.2010 (neděle)

Dnes jsme podnikli výlet do Brna na národní výstavu pejsků.  Ne že bychom chtěli vystavovat, ale jeli jsme fandit Arízkovi a Angelince a podívat se, jak taková výstava pejsků vypadá. Měli jsme strach z toho, co na tolika pesanů náš Cedrýsek poví. Příchod do pavilonu a ke kruhu byl poněkud panikářský a pro Céďu dost stresový, ale pak jsme v davu našli Janičku Šatekovu a Lení Kučerovu a bylo po starostech. Holky nás krásně přivítali a vzali k sobě do chumlu. Cedrýsek se seznámil s Arízkem a Angelinkou a svorně jsem pozorovali dění v kruhu. Když pak naši kamarádi v kruhu bojovali, drželi jsme jim všechny pěstičky co jsme měli! Jako vždy si vedli výborně a tak bylo na místě celou věc řádně oslavit a popovídat o všem možném. S kamarády jsme strávili krásný den a nakonec myslíme, že i Céďa si ten den krásně užil - určitě ho nejvíc nadchla ta líbačka s tolika holkama naráz :-).

Tady jsou z té naší akce fotečky: cedrik235.rajce.idnes.cz/Narodni_vystava_psu_Brno_-_26.10.2010/

 

8.8.2010 (neděle)

Dnes jsme si udělali výlet na hrad Landštejn. Můžou tam i pesani, tak jsme nezaváhali a trosky hradu prošli, aby Cedrýsek získal trochu ánung o místní historii. Na věž sice se mnou nešel, ale tak jsem ho z té výšky alespoň vyblejskla, jak tam s páníkem vzorně čekají, až se jim alfa člen smčeky vrátí :-).

 
7.8.2010 (sobota)

Tak prý houby rostou, že by se dalo sklízet kosou. No, noviny trochu přehánějí, ale za Cedrýskovi vydatné pomoci se nám pár hříbků podařilo najít.

 
1.8.2010 (neděle)

Grilovačka se moc povedla, pstroužky ochutnali i pesani a ještě dlouho si pak povídali, jak je ta panička šikovná :-)

 

29.7.2010 (čtvrtek)

Tak první polovina prázdnin je téměř za námi a taky jsme si vzáli pár dní dovolené - libovali jsme si, jak bezva počasí nám vyšlo (máme totiž šarpeje chladnomilného :lol: ) a tak jsme vymysleli výlet spojený s Céďovou seznamkou s veřejnou hromadnou dopravu. Jsme malé město, takže MHD se nekoná, ale čas od času se může stát, že bude potřeba popojet busem či vláčkem.
Vláček se nám zdál to menší zlo. Tak jsme si to ve čtvrtek po obědě vyrazili na vlakovou zastávku, že se zkusmo popovezeme na první zastávku (cca 5 km za městem). Znalá nevrlostí personálu na palubě hromadných prostředků jsem Cedrištětovi vyrobila "jako jako" ohlávku na papulku (musím se pochválit, vypadala jako opravdovská), ale byla kalibrovaná na to, že nám průvočí během pár vteřin ve vlaku prodá lístek a dál si nás nebude všímat. óóóó jak jsem se spletla.
Vláček si přisupěl, otevřely se dveře, Céďa zavětřil zradu, zašustěly drápy a kdybych ho nepopadla do náručí, přetahujeme se tam ještě teď. Ale OK, podařilo se nám nalodit, průvočí si nás prohlížel ještě než vlak zastavil, pak na nás koukal celou dobu, co jsme se pakovali do vlaku a nakonec mu trvalo snad 5 minut, než nám prodal lístky a šel někam do pr ... pryč. Samozřejmě mezitím začal cirkus - páneček kupoval lístky, Céďa začal hysterčit - klečela jsem u něj na zemi a povídala mu, jak je to ve vláčku fajn - vůbec mi nevěřil, štěkal a kňučel dohromady, rval si z pusy ohlávku (tu jsme zkoušeli doma a chodil s ní po bytě jak suverén ;) ) cestující se otáčeli, průvočí zbytečně dlouho hledal drobné na vácení, spocená jsem byla jak myš a ve chvíli, kdy improvizovaná ohlávka povolila, musela jsem Céďu obklíčit tak, aby to ten pitoma v modré uniformě neviděl. Nabízela jsem piškotky, slibovala hory doly, nic platné. Urbaneč (naše zastávka) se zdála být na druhém konci svět :roll: . Pak konečně ten bambula s plácačkou odkráčel, popruhy jsem narvala do kapsy a pes se sklidnil, jako by si na rachot a houpání vagonu uvykl.  Páneček už ale taky dostával hysterák, vyhledal záchrannou brzdu a s půl minutovým intervalem a rukou na brzdě semě ptal "Už tam budem?" "Už tam budem?" "Už tam budem?" ..... Lhala jsem jak když tiskne - ještě tuhle zatáčku a jsme tam, ještě tuhle louku a jsme tam , ještě tenhle lesík a jsme tam ..... jen aby za ní necuk, aby nebohého Cedrýska dostal ze zajetí našeho lokálního Pendolína .... to by bylo nejdražších 5 km vlakem, jaké jsem kdy zažila :P
Jenže to už jsme byli na místě určení. Vystoupili jsme o mnoho rychleji než nastoupili a zhodnotili tenhle nápad jako pěkně belbej :? :!:
Domů jsme to vzali pěšky a přestože jsme šli asi 5 km, Cedrýsek to v pohodě zvládl. Cca po kilásku jsme dělali občerstvovací přestávky na bumbání a trochu schlazení ve stínu a když jsme po 1,5 hodině putování dorazili k babičce a dědovi na zahradu, vypadalo to, jako když to plyšový zvíře na nás žaluje. A jelikož tam vždycky najde ucho, které ho vyslechne a hlas, který polituje, ruku, která uchlácholí piškotky, veškeré prožité příkoří bylo to tam :lol:
Obávali jsme se druhý den, co na tu vycházku řeknou jeho nožky, ale i to dopadlo dobře, ani náznka kulhání či otoku.

 

25.7.2010 (neděle)

Tak se nám konečně ochladilo a do našeho plyšáka opět vstoupilo minimálně deset čertíků. Včera jsme byli na výletě v Telči, měla probíhat akce "Balóny nad Telčí", ale nejspíš kvůli dešti balóny nelétaly. Tak jsme si to namířili do zámeckého parku, že tam se klouček vyběhá, ale ten byl zase zavřený kvůli dnešnímu koncertu Jarka Nohavici - Telč prostě žije :-) . Takže jsme jen prošli náměstí, Céďa očůral domy zapsané v Unescu, v loubí jsme dali kávu (Céďa mlíčko co dávají ke kávě) a pak jsme se davy turistů v gumácích a pláštěnkách prodrali zpět k autu na parkoviště.

 

 

 

12.7.2010 (pondělí)

V posledních dnech, kdy se rtuť teploměru nestydí vylézt až na 33 stupňů je Cedrýskovi ouvej! Nejvíc ožívá k večeru po osmé hodině, kdy se začne alespoň trochu ochlazovat. Ale ještě než nastaly tyhle pařáky, stihly jsme minulý týden ve středu za rozumného počasí vyrazit na výlet. Cedrýsek si ho užil, nejvíc bodovaly klacíkové rvačky. Fotky i video jsou ve fotogalerii.

 
12.6.2010 (sobota)

Jakoby nestačilo, že uhodila příšerná vedra, která nesnáším- to se dojdu vyvenčit spíš, když leje, ale ještě Ti nezodpovědní dvounohý členové smečky donesli domů další želvu, která se prý nejspíš někomu zatoulala, nebo ji vyhodil. Dali jí jméno Rozárka a co hůř - mluví na ní, krmí jí, starají se o ní a já se můžu užárlit. Včera když Janí odjela a Dalí si schrupnul, chtěl jsem to vzít do vlastních rukou - totiž papulky, milou Rozáru vzít a odnýst jí odkud přišla. Byla zahrabaná v hoblinách, tak jsem jí napřed musel vydolovat. Jenže než se mi to podařilo, dopadl mě Dáda a moc se zlobil. Pak to řekl i Janí a ta se taky zlobitla. Ale nenechal jsem se odradit, večer jsem to zkusil znovu. Zase se nepodařilo! Na Žova, Cecila a Bedřicha jsem si už zvykl, byli v mojí smečce dřív jak já. Ale Rozára mi fakt vadí!

24.5.2010 (pondělí)

Moc děkujeme za gratulace!!!! Céďa dostal k narozkám i neočekávaný dárek v podobě hárající sousedky NO - nejí, nespí, touží ..... Ráno mi za ní zdrhl, tak doufám, že co nevidět nebudeme mít za dveřmi opálku zmuchlaných vlčáků ...

 
23.5.2010 (neděle)

Céďa méďa, láska naše milovaná alias splašený plyš slaví své druhé narozeniny!

 

VŠECHNO NEJLEPŠ!!!!

Taktéž všechno nej sourozencům:

 Cíllince, Cecillce, Bubu, Coopince a Cyrilkovi 

 

 

25.4.2010 (neděle)

Přišel čas Céďovi odebrat invalidní důchod :-). Při ranním venčení nám přes cestu přeběhl malý zajíc. Cedrýs se pustil za ním - křičet ani pískat nemělo smysl, s beznadějí jsem pozorovala, jak oba mizí za horizont pole. V duchu jsem jen prosila zajíčka, aby to nevzal na silnici a aby měl dost síly se zachránit, protože chvílema ta jejich naháněná vypadalo pro zajíce hodně blbě. Zajíček mé přání vyslyšel a stočil to zpátky směrem ke mě. Vycítila jsem příležitost navázat s Cedrikem kontatk a tak jsem se mu snažila vstoupit do zorného úhlu. Zajda hupsnul do vyjeté koleje po traktoru a pak už se podařilo našeho lovce s pěnou u huby odvolat. Pravda, několikrát jsme se ještě na pole museli vrátit prověřit, že se zajíček opravdu propadl do země a znova už s ním taková legranda nebude.

Cedrýse jsem pochválila, že se ke mě vrátil a s pocitem, že jeho život je konečně správně psí jsme se vrátili domů na snídani :-).

 

 

19.4.2010 (pondělí)

Víkend jsme kupodivu přežili ve zdraví - v nedělijsme byli v lese, že se klouček vydovádí a zase bude klid. No nebyl, v arzenálu má ještě dost lotrovin a nějaké to lesní dobrodružství na tom nemůže nic změnit. Ale v lese se choval naprosto vzorně, hlídal si nás - odbíhal jen tak daleko, aby na nás viděl, vštšinou na první zavolání přiběhl - no co víc si přát :-). Ve městě nám kloučka ale někdo vyměnil, opět nás měl těžce na háku a pomalu přichází doba, kdy dostane na krk klíče a bude se chodit venčit sám - prostě nás nepotřebuje :-).

 

17.4.2010 (sobota)

Nevím, jestli to bylo vlivem sopečného popela nad ČR, ale dnes měl Céďa extra zlobící den - při ranním venčení ho postihla akutní hluchota současně s neovaldatelnou touhou potykat si s vlčákem, co zrovna přátelství ostatních pesanů nevyhledává. Pak se dopoledne pokusil ochutnat souseda a na sousedku byl drzej a vrčel. V poledne ho chytla toulavá, odpoledne se snažil zblajznout želváky a k večeru vyrazil zevlovat na hlavní frekventovanou silnici. Jsou dny, kdy je to prostě andílek k zulíbání a pak zase ty, kdy by mu patřilo zatančit proutkem po zadku. Naštěstí těch prvních je víc a tak doufám, že se z lumpačin vyspí a zítra to zase bude náš hodný kluk. Ale upřímně - co by to bylo za mužskýho, kdyby občas nezazlobil :-)?

 
 
28.3.2010

Jarní kvíz - poznej 5 rozdílů :-)

 

13.3.2010

Přestože náš plyšový miláček se nepřestávající zimy nemůže nabažit, my dvounozí už bychom rádi viděli jaro. A tak z nostalgie po létě mi trochu přeskočilo a jala jsem se stavět v obýváku stan. Céďa i Dáda si mě starostlivě prohlíželi, jestli by na to v domácí lékárničce nebyl nějaký prášek. Ale nakonec mi oba pomohli a Céďovi se ve stanu celkem zalíbilo. Přeci jen ta akce k něčemu byla - budeme muset koupit vštěší, tří se v tomhle asi umlátíme!

 
21.2.2010

Dnes jsme podnikli výlet do sredce České Kanady. Počasí nám přálo, sluníčko po dlouhé době zavítalo na svět. Sice to v lese byl trošku adrenalin - sypal se sníh ze ztěžklých větví a sem tam jsme potkávaly i pořádné polámané větvice. Ale radost nám to nezkazilo. Moc jsme si to užili. Brodili jsme se sněhem, který dosahoval po zadek a Cedrýsek čenichal po stopách zajíčků. Česká Kanada je nádherná za všech ročních období!

 

 

 
4.2.2010

Už dlouho jsme o sem o našem plyšovém pokladu nic nenapsali. A možná to bude znít divně, ale je to dobře - znamená to totiž, že nenastala žádná výjímečná situace! Kloučkovi to krásně capká, lítá v závějích jako by nás Horákovi trochu ošulili a místo šarpeje jsme si od nich dovezli haskyho. 

Ale neošulili, je to šarpík jak má být!!! Minulý týden jsme nemocné staré paní sousedce venčili psíka. Cedrýsek z toho byl zpočátku vyjukaný, ale když zjistil, že soused musí jít na vodítku (jinak by nám fouk) a Céďa si lítá jen tak navolno, odpustil mi to :-). Vždycky ho předběhl a dělal na něj kiš kiš, Tebe vodítko už dál nepustí.  Stará paní si Cedrýska moc oblíbila a při odchodu i příchodu oba pejsky dopovala piškotky..... no, tak teď má ohozenou zeď v celé chodbě - vypadá to jak u nás doma!

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode